Tato gotická památka, jednolodní renesanční stavba s prvky pozdní gotiky, je středem rakovnického hřbitova. Kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěn v letech 1585 – 1588 italskými staviteli. Stavitelem byl italský mistr Valentin. Jednolodní kostel je 22 m dlouhý a 9 m široký, je to renesanční stavba s prvky gotiky. Výprava kostela je barokní.
Kostel byl postupně dostavován. Roku 1594 byla zřízena osmiboká věžička, roku 1600 byl kostel prodloužen západním směrem a vestavěna kruchta italským stavitelem Janem Cesarem.
Roku 1756 proběhla rekonstrukce, byla vyměněna těžká pálená krytina, tzv. kůrky a na snížený krov byly osazeny pálené tašky.
Roku 1857 byla snesena klenba a nahrazena rovným rákosovým stropem.
24. června 1884 udeřil do věžičky blesk, roztrhl po délce strop, rozbil všechna okna, zničil oltář sv. Mikuláše a zapálil kazatelnu.
Kostel byl do roka obnoven, vymalován malířem Breitenfeldem a pískovcová dlažba byla nahrazena šamotovými dlaždicemi.
Kostel je jednolodní s trojbokým závěrem, dlouhý 22 m a široký 7,5 m.
Hlavní oltářní obraz zobrazuje Nejsvětější Trojici mezi anděly, v popředí se sv. Bartolomějem, který ukazuje na město Rakovník. Autorem obrazu je profesor rakovnické reálky Augustin Lhota, který obraz maloval roku 1883 podle starší předlohy.
Na jeho východní straně se nachází zvonice, která je pokládána za nejcennější českou dřevěnou zvonici, svým způsobem ojedinělou i v evropském měřítku.
Hřbitovní zvonice
Zvonice kostela Nejsvětější Trojice byla postavena koncem XVI. století. Nachází se na východní straně hřbitova a je pokládána za nejcennější českou dřevěnou zvonici, svým způsobem ojedinělou i v evropském měřítku.
Roku 1599, kdy byl do zvonice zavěšen největší zvon, byl na střechu přistavěn arkýř. Nový zvon totiž při vyzvánění narážel do trámů krovu zvonice.
Na šestiboké podezdívce je umístěna dřevěná stavba ukrývající 3 zvony. První zvon se nazývá Ježíš a má průměr 91 cm a výšku 76 cm. Druhý zvon se nazývá Marie a má průměr 73 cm a výšku 57 cm. Třetí zvon se nazývá Josef a má průměr 55 cm a výšku 44 cm.
Spodní část stavby byla v minulých letech staticky narušena. Při záchraně této památky byla vybudována okolo zvonice drenáž, byly podchyceny základy a odvedena povrchová dešťová voda.
Další nutná oprava čeká šindelovou střechu a ostatní dřevěné, povětrnosti vystavené prvky.
Kaple sv. Rocha
Kaple sv. Rocha se nachází v jihozápadním rohu rakovnického hřbitova jako jeho další dominanta. V roce 1726 byla postavena z veřejných sbírek jako projev díkuvzdání po velkém moru. Je to stavba pozoruhodná svým půdorysem rovnostranného trojúhelníka, jehož strany jsou z vnějšku vybočené oblouky. Uvnitř, uprostřed východní strany, stojí oltář se sochou sv.Rocha v životní velikosti. Nezměněna zůstala kupolovitá střecha, krytá prejzy.
V současnosti je kaple dána k užívání Církvi pravoslavné.
Roch přišel na svět kolem roku 1295 v jihofrancouzském městě Montpellier. Poměrně mladý ztratil oba rodiče. Po jejich smrti rozdal své veškeré jmění mezi chudé města a vydal se na cestu jako chudý poutník. Jeho první cesta vedla do Říma. Cestou Roch zjistil, že má dar uzdravování, znamením kříže vyléčil mnohé nemocné morem a stejně působil i v Římě. Při zpáteční cestě do vlasti morem onemocněl sám. Podle legendy se Roch velice zesláblý a blízký smrti položil v chatrči před městem na zem, aby zemřel. Tu se mu ale zjevil anděl a posiloval ho. Denně dostával čerstvý chléb od psa, který mu ho přinášel. Roch se uzdravil a pokračoval v cestě domů. Tam jej však nikdo nepoznal, a protže to byla doba plná mocenských bojů mezi jednotlivými vládci, považovali ho za špiona. Roch byl uvržen do žaláře a on jej pokorně snášel pět let. Tam také ve svých 32 letech zemřel 16. srpna 1327.